Jak vznikla hra Pod povrch?

Všechno začalo jedním rande.

Šli jsme spolu na procházku. Holka, která se mi fakt líbila, slunečný den, žádný stres. Teda aspoň to tak mělo být. Já byl nervózní jak před maturitou. V hlavě jsem měl sto věcí, které jsem jí chtěl říct, a z pusy mi lezlo jen „a co škola?“. Pak chvíle ticha. Pak další povrchní otázka.

Domů jsem šel s pocitem, že jsem tam vlastně vůbec nebyl. Že neví, kdo jsem. A já pořád nevěděl, kdo je ona.

Proto vznikla tahle hra

Pod povrch je balíček otázek, které ten první krok udělají za tebe. Nemusíš vymýšlet, jak se zeptat na něco skutečného. Stačí otočit kartu.

Hra jde postupně, jako ponor:

• Rozjezd (0–10 m)

  Lehké otázky na rozmluvení. Žádný tlak.

• Hloubka (10–30 m)

  Hodnoty, vztahy, rozhodnutí. Tady se začnete opravdu poznávat.

• Odvaha (30+ m)

  To, o čem se běžně nemluví.

Když na něco odpovědět nechceš, použiješ Nádech a otázku přeskočíš. Nikdo tě do ničeho nenutí. A když chceš jít ještě hlouběji, přijmeš Ponor, doplňující otázku, za kterou získáš Nádech zpátky.

Pro rande i pro partu

Hru jsem udělal tak, aby nefungovala jen na rande. Stejně dobře poslouží partě kamarádů, kteří se znají roky, a přesto o sobě neví věci, na kterých záleží. Je pro 2–4 hráče a otázky jsou napsané tak, aby seděly komukoli.

Co chci změnit?

Nechci, aby se někdo cítil jako já tenkrát. Jít vedle člověka, na kterém ti záleží, a nedokázat ze sebe dostat nic smysluplného. Chci, aby lidi ode hry odcházeli s pocitem, že se opravdu potkali.

Pod povrch je moje první edice. Vytištěná v Česku, v malém nákladu a s velkým kusem mě uvnitř.