Podstata vědomí

Jak se dívá současná věda na vědomí?

Moderní věda dosud nezná jednoznačnou odpověď na otázku, co je vědomí. Existuje řada teorií o jeho původu a povaze, ale debaty o tomto tématu se od 19. století překvapivě nezměnily.

Protože současná věda nedokáže vysvětlit podstatu vědomí, soustředí se především na jeho projevy. Vědomí je chápáno spíše jako schopnost organismu reagovat na podněty okolí než jako nemateriální substance. Vědecké studie se zaměřují na vztahy mezi mozkovou aktivitou a subjektivními zážitky, ale ne na samotnou podstatu vědomí.

Základní předpoklad materialistické vědy spočívá v tom, že vědomí je produktem hmoty, konkrétně mozkových procesů. Tato hypotéza je přitom spíše vědeckou vírou než ověřeným faktem. Myšlenka, že vědomí vzniká v mozku jako vedlejší produkt biochemických reakcí, není nijak prokazatelně doložena. Ve skutečnosti lze snadno argumentovat, že vědomí v mozku nevzniká. Tuto problematiku podrobněji rozeberu v samostatném textu.

Jak lze vědomí zkoumat?

Vědomí je nemateriální esence, a proto ho nelze zkoumat klasickou vědeckou metodou. Věda dokáže pozorovat jeho vnější projevy, ale ne samotné vědomí. Podstata vědecké metody spočívá v pozorování a měření vnějších jevů, což není pro zkoumání vědomí postačující. Klíčový paradox spočívá v tom, že samotný vědec, který se pokouší vědomí zkoumat, je sám také vědomím.

Nejefektivnější cestou ke zkoumání vědomí je introspekce, především meditace vhledu. Tato metoda spočívá v záměrném zaměření pozornosti na vlastní vědomí a jeho podstatu spíše než na jeho projevy. Pro začátečníka mohou být takové zážitky intenzivní a někdy i nepříjemné, zvláště pokud byla jeho mysl dlouhodobě fixovaná na vnější svět. Při dostatečně hluboké a intenzivní introspektivní praxi si člověk postupně uvědomí, že jeho existence je primárně vědomím.

Dalším krokem je pochopení, že veškeré zkušenosti se odehrávají uvnitř vědomí. Svět není něco, v čem by člověk „žil“, ale naopak svět existuje uvnitř vědomí. Smyslové vjemy, myšlenky, emoce, dokonce i tělo samotné jsou součástí obsahu vědomí.

Schopnost uvědomit si tuto realitu vyžaduje buď výjimečné duchovní nadání, nebo důkladnou introspektivní praxi. Většina lidí je však příliš fixovaná na vnější realitu a jejich mysl je svázaná navyklými mentálními a emočními vzorci. Introspektivně probuzených lidí je minimum a tento poměr přesně odpovídá Paretovu pravidlu, kdy většina introspektivní inteligence je soustředěna u malé skupiny jednotlivců.

Podstata vědomí

Podstatou vědomí je Bůh. Bůh není pouze vědomím sám o sobě, ale především jeho zdrojem a tvůrcem. Když Bůh tvoří bytosti, nevytváří primárně jejich tělesnost nebo myšlení – vytváří jejich vědomí. Myšlení, emoce i tělesnost jsou pak pouhými parametry či projevy vědomí, nikoliv jeho zdrojem.

Bůh ve skutečnosti funguje jako nekonečná tvůrčí energie, či “technologie”, která generuje vědomí všech bytostí a obsah těchto vědomí pak určuje způsob, jakým prožívají realitu.

Tento proces lze za jistých podmínek pozorovat přímo skrze hlubokou introspektivní zkušenost. Při dostatečně intenzivním meditativním ponoru se otevírá možnost spatřit, jak vědomí vzniká – jak je formováno Bohem v reálném čase. Tato zkušenost není nějakým teoretickým konstruktem, ale lze jej přímo vnímat a nahlížet na něj jako na zdroj našeho vlastního individuálního vědomí, tak i vědomí druhých.

Vědomí tak není izolovaným fenoménem, nýbrž je i součástí širšího propojení mezi bytostmi. Každé vědomí může vstupovat do interakce s jinými vědomími, protože je všechny spojuje jeden univerzální zdroj – Bůh. Ten je jejich jediným společným zdrojem a současně jakoby i “společným jmenovatelem”.

Podobně jako projektor promítá film na plátno, Bůh „projektuje“ vědomí do existence. Tento proces není pouze teoretickým konceptem, ale lze ho přímo zakusit, pokud je pozornost dostatečně prohloubena směrem k vlastnímu vnitřnímu bytí.

Shrnutí

  1. Současná věda nechápe podstatu vědomí, protože ignoruje cokoliv, co nelze měřit a vědomí měřit nelze, jen jeno projevy. Proto zkoumá jen jeho projevy, nikoliv vědomí samotné, což je úhybný manévr.
  2. Vědomí je duchovní substancí a podstatou lidské existence.
  3. Nelze ho zkoumat vnějšími vědeckými metodami, pouze introspektivním vhledem.
  4. Vše, co zažíváme, existuje uvnitř našeho vědomí.
  5. Vědomí je tvořeno Bohem, který je jeho jediným zdrojem.
  6. Tyto pravdy lze nahlížen hlubokou introspektivní a mystickou praxí.

Článek existuje také jako video.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Hledat

O autorovi

Lukáš Navrátil se narodil v roce 1974 v Brně, kde žije dosud. Vystudoval odbornou matematiku na Př.F. Masarykovy univerzity v Brně.

Od malička se zajímal o severoamerické indiány a období osidlování Amerického západu. Aktivně se zabývá traperským reenactmentem (období cca 1820-40). Źiví se výrobou indiánských replik pro zahraniční trh.

Ve věku čtyřiceti let konvertoval ke katolické víře a byl pokřtěn v Brně na Petrově. Zabývá se křesťanskou teologií a mystikou, ale i obecnou spiritualitou a osobnostním rozvojem a introspekcí. Rád by propojil matematiku a teologii.

Kontakt