Jako člověk, který se zajímá o spiritualitu a introspekci, bych se chtěl vyjádřit k rozhovoru Jaroslava Duška s Čestmírem Strakatým, kde zazněla kontroverzní věta:
"Člověk umře na rakovinu, protože nenávidí život."
„Ten člověk nemá rád život, nemá rád sebe. To je ta zpráva, díky které on to může otočit tou svojí silou, když chce. Tam on má to zdraví ve svých rukou. On to může pochopit.”
Poslechl jsem si rozhovor, pročetl komentáře, podíval se na reakce, které jsou různé – někdo Duška obhajuje, jiný ho odsuzuje. Málokdo se ale dokáže odpoutat od emocí a analyzovat toto tvrzení věcně. Právě to bych chtěl nyní udělat.
Analýza ezoterických předpokladů
Duškova tvrzení nejsou ojedinělá. Vychází z New Age a ezoteriky, které v oblasti nemocí většinou stojí na dvou zásadních předpokladech:
- Všechny nemoci jsou psychosomatické.
- Změnou mindsetu lze uzdravit každou nemoc.
Podívejme se na tyto předpoklady blíže.
1) Jsou všechny nemoci psychosomatické?
Existují infekční choroby, viry, bakterie, toxiny, karcinogenní faktory, které vyvolávají nemoci bez ohledu na naši psychiku. Někdo se může ocitnout v toxickém prostředí nebo být vystaven radiaci a onemocnět bez ohledu na svou duševní pohodu.
Ezoterici tvrdí, že silná imunita ochrání před vším, ale realita je jiná. Pokud jste dostatečně dlouho vystaveni karcinogenním faktorům, rakovina se vyvine bez ohledu na vaši mysl.
2) Lze se uzdravit změnou mindsetu?
Pokud by to byla pravda, ezoteričtí guruové by byli nesmrtelní. Všichni však podléháme nemocem, stárnutí a smrti. Každý člověk, i ten největší „mistr“, jednoho dne zemře.
Dušek svou logiku posouvá do extrému: pokud člověk umírá, znamená to, že nenáviděl život? To je absurdní. Podle této logiky by všichni, kteří kdy zemřeli, byli obětmi vlastní nenávisti k životu. To je nejen chybná, ale i neetická argumentace.
Esoterika a duchovní pýcha
Ezoterika stojí na představě, že člověk je všemocný, že si může „svou silou“ změnit realitu, překonat nemoc, vyléčit rakovinu, a dokonce překonat smrt.
Realita je ale jiná. Lidská vůle je slabá ve srovnání s obrovskou silou nevědomí. Lidské ego nemá pod kontrolou většinu dějů ve vesmíru, ani obsahy vlastního nevědomí.
New Age tvrdí, že pokud se dostaneme na „určitou úroveň vědomí“, můžeme dokázat cokoliv. Ale kdyby tomu tak bylo, nemuseli bychom stárnout, onemocnět nebo umírat. A přesto se to děje. Zde jde o klasický příklad spirituálního bypassingu.
Křesťanský pohled na nemoc
Podle křesťanství je nemoc a smrt důsledkem narušení člověka i světa prvotním hříchem a “vyhnáním z ráje”. „Budete jako Bůh,“ říkal had v ráji. A právě tento příslib božské všemohoucnosti vedl k lidskému pádu.
New Age přesně tento motiv opakuje. Tvrdí: „Jste Bohové, můžete si tvořit svůj svět podle vlastní vůle.“ A právě tato pýcha je hlavní důvod lidského utrpení, nemocnosti a smrti.
Realita není tak jednoduchá, jak ji ezoterika představuje. Kdyby byla, svět by byl plný zdravých, mladých, krásných a nesmrtelných lidí. To se ale neděje.
Dušek vs. Ježíš Kristus
Ježíš uzdravoval nemocné, soucítil s lidmi, dotýkal se jich, miloval je. Otevíral oči slepým, uzdravoval hluché, hluchoněmé, lidí s malomocenstvím, uzdravoval ochrnuté, křísil mrtvé k životu. Nikdy neřekl: „Uzdravte se sami svou silou.“ Nikde v evangeliích neříká nemocným: „Jste nemocní, protože nenávidíte život“ nebo “uzdravte sami sebe tou svojí silou”.
Dušek místo soucitu přichází s ezoterickými teoriemi, které ve skutečnosti nemocným spíše ubližují. Nemocný člověk potřebuje pochopení a lásku, ne odsouzení nebo hraběcí rady.
Jaroslav Dušek si myslí, jak je chytrý moudrý a duchovně na výši, ve skutečnosti se spíše dme v bublině vlastní duchovní pýchy a arogance. Tihle eso guruové většinou žijí v představě jak jsou duchovně pokročilí, ale skutečná duchovní pokročilost se pozná na míře pokory, soucitu, empatie a citlivosti a lásky k druhým. Jaroslav Dušek těmito kvalitami příliš neoplývá.
Zřejmě si ve své suverenitě a bohorovnosti neprošel nějakou extrémně těžkou situací, kdy by pocítil vlastní slabost a bezmocnost. Kdy by poznal, že někdy nás mohou drtit okolnosti a kdy člověk nemá dost sil nebo schopností, aby je překonal.
Právě to poznání vlastní slabosti, křehkosti a zranitelnosti vede k pokoře a také k soucitu s druhými a k empatii. Když sami poznáme nouzi a úzkost nebo problém, který nedokážeme sami vyřešit, tak pochopíme, že i druzí mohou být v situaci, která je nad jejich síly.
Závěr
Jaroslav Dušek plně vychází z esoteriky a New Age, která realitu redukuje na jednoduché, ale mylné poučky. Nemoc je komplexní jev a nelze ji vysvětlit jen jako důsledek chybného mindsetu.
Ezoterika je založena na duchovní pýše, která tvrdí, že člověk je na určité úrovni vlastně Bůh. Ale právě tato pýcha je paradoxně důvodem, proč jsme slabí a potřebujeme Boží pomoc. Nemoc není projevem nenávisti k životu, ale realitou padlého světa.
